days go by

dneska ráno asi takhle, ale zálivy jsou zatim v klidu. vim to proto, že je každej den sleduju z metra když jedu do mordoru. aspoň hezká cesta.

v pondělí sem ale trpaslíky vynechala (díky!!), jelikož sme měli ve škole polo-reflexi praxe a teda vynechat bylo fakt pěkný. a taky N měla narozeniny, takže po škole do baru a opít se v pondělí ve tři odpoledne. no ani ti nemusim řikat jakej je to pocit. skvělej, žejo. o to tvrdější byl dopad v úterý po třídenní přestávce. pančelka italka na mě útočila a štvala mě proti filipínce, takže sem mistně vybruslila z případnýho konfliktu a s podezřenim, že mě korejská supervizorka nemá ráda si jedu dál svojí uklízecí krasojízdu. ovšem pozor, zvládla sem to celkem obstojně zúžit, takže už neuklízim pět dní, ale jenom jeden (a k tomu každej den třikrát po krmení trpaslíků) takže woohooo! jo taky důležitej objev a to sice - dala sem nájem červům. fakt. důkazy radši nechtěj. a zadarmo. respektive sem za to ještě musela zaplatit. superhyvä.

(tohle máme pár ulic od školky. úkolem je najít loď)

jelikož má dneska pro změnu narozeniny zase M, tak sem je včera přepadla po práci, daly sme si kopu zapečenejch nachos k večeři a pak sem je obšťastnila kupou bonbónů a hendmejdovejma (rozuměj předraženejma) náušnicema od pani z malýho krámku v kallio, kde sem je rovnou musela i zabalit, jelikož otevírací doba neni uplně jůzr frendly (což teď často řikám společně s konvínient. třeba kdyby tě zajímaly mý oblíbený slova). a pak ještě šampaňský, ale mistrně sem je zvládla přesvědčit, že je fakt uplně absolutně možný, aby mi normálně půl hodinová cesta zabrala třikrát tolik. no překvapení mělo úspěch. taky když sem zpívala happy birthday finsky, tak koho by to nedojalo. no a pak sauna a fakt lovely moment, když sme si ve sprše ukazovaly naše hovnosvaly, v jejichž tvorbě se teď vzájemně motivujem. prostě holky.

momentálně máme doma zas veškerý osazenstvo, co se řehtá v kuchyni a já potřebuju svoje večerní koma, abych mohla zejtra fungovat, takže pardon, ale neúčastnim se (až na moment, když mi nepálka šahala mezi nohy, aby se dostala pro vidličku do šuplíku.) máme tady srandu, jo. teď čumim jak je to ale vylezbenej článek... tak mě omluv a poslechni si tady mojí oblíbenou finskou písničku :

"strč prst skrz krk"

mi řek finskej ville minulej pátek když se mi válel po posteli a ladil mi kytaru (to neni žádná metafora, ty čuně). takže úkol číslo jedna - naladit kytaru - splněno, úkol číslo dva - vystrnadit týpka - splněno taky, i když to teda zkoušel, jenže jeho fotbalový tričko mluvilo jasně. zas to ale nebylo tak složitý, jelikož sme měli doma frešmenskej večírek, na kterej sem se těšila celej tejden a když sem se celá nadšená hrnula domu s třema litrama mejdla (což mi udělalo až podezřele dobrou náladu), tak se mě milá postarší pani v metru na něco zeptala, a když sem jí řekla, že bude muset ingliš, tak mi věnovala ten nehnusnější pohled co sem v životě viděla aka vypadni ty hnusný přistěhovalecký hovno, takže začátek párty až tak veselej nebyl.
nojo. finové už lezou z letních ulit do normálního zimního módu, takže se furt mračej a v metru čuměj z okna aby se na tebe nedej bože nemuseli dívat. to sice dobře známe, ale tenhle level je teda hodně vysokej. 

je tady furt takhle, takže mám dneska čil den, což už teda bylo zapotřebí, protože školka je fakt vyčerpávající místo. už sem si dala chřipku nebo co, úspěšně se vyhla vším a teď pozor, máme novinku a to sice roupy, jupí. takže sem v pátek musela sežrat nějaký šílený prášky, po kterejch se mi motal vesmír a za dva tejdny again. vtip je ten, že nevim jestli to mám nebo ne. ale jako sranda, červy z finska. hm. nevim jestli sem řikala, že mě ve školce pojali jako cleaning lady zadarmo, ale můžu teda říct, že se mi zdá o tom jak utírám prach (v tejdnu školka, o víkendu doma nebo u celebrit, takže yaay!). takže haleluja na jabockou praxi, kde si člověk občas dokonce i přijde k něčemu dobrej. no ale pohoda, už jenom měsíc. takže se omlouvám, ale na žádný blogy neni energie, a když je, tak jdu spíš s holkama na vařbu, nebo s H do sekáče - jo a tady pozor, můj páteční úlovek čítá černej baret, náušnice, dva pohledy, kotel vonnejch tyčinek a patnáct knoflíků za čtyři é, dobrý co?? no a samozřejmě sem to oslavila na ambasádě, kde byli všichni děsně smutný, protože tam skoro nikdo nebyl. 

tady máš fotku ze skorocentra, kde sem trávila večer minulou sobotu poté, co sem pět hodin uklízela po naší domácí párty. no prostě příběh asi takovej, že sem na netu našla lahodný palčáky a po domluvě sem se vydala za typkou co je prodávala. jenže u sebe neměla telefon a dala mi blbou adresu, takže ouč a potom, co mi ujela tramvaj, takže ouč ouč sem po děsně dlouhym hledání našla byt, kde měla moje tutorka kolaudaci. řekla že bude párty, takže mě fakt nenapadlo, že budem čtyři, ale měla napečeno, takže nou problem. teď mi dochází jak děsně žeru, když sem den poté strávila u kaliforňana s kuřecíma křídlama, pizzou a americkejma seriálama. no ale mám se božsky, to je snad jasný. jo a příběh s rukavicema dopadl tak, že sem se o pár dní pozdějc vrátila, jenže ona přinesla jiný, ale napotřetí se to podařilo. takže mě stály akorát tři hodiny života a tři eura. to sedí. 

jediný co pořád nemám je zimní kabát a vzhledem k tomu, že už nám začly zamrzat zálivy (ale pak si to nakonec ještě rozmyslely), tak to bude potřeba brzo. jo a taky už sem uklouzla na louži. tadáá!

no nevim, to je asi všechno, prostě...

když je čas na akci - nečekáme!

proto mi taky trvalo tak dlouho sem něco naťukat, páč nejdřív se nedělo nic, pak se dělo všechno a pak sem se potila u čaje, takže se omlouvám, ale chápeš to, viď...

stále sem vězněm v trpasličim království, kde vláde dvacet sedum trpaslíků s velmi rozmanitym původem a já jim oblíkám bundičky, uklízim po nich a houpu je na houpačce. teda minulej tejden to tak bylo, dneska si moje nadřízená (rozuměj americko-korejská veganka, age 25) uvědomila, že bych mohla docela dobře fungovat jako uklízečka, kór když za mě ještě dostanou zaplaceno, takže sbohem děti, ahoj koště. sakra. 

minulej tejden samá školka, akorát ve středu pivo s děvčaty a pak nevětší kauf století aka mám novej a bezproblémovej telefon za pade (thanks to tori.fi, a červenovlasý pani) takže konec nabíjení pětkrát denně. svoboda. 

a v pátek sme měli ve školce párty, protože jeden frajer slavil svoje půlkulatiny, takže velká sláva, hlavně proto, že sem dostala čtvrt dortu, kterou sme pak s H sežraly v kallio na lavičce u metra. yeah. a pak do šudlo hospody (kde byl natuty russel crowe a řval tam na nějaký týpky bůhvíco) na karhu a lahodnej pokec. když nás přestalo bavit ženství, tak sme šly překvapit jejího poloitalskýho chlapce do jeho bytu (kterej měl asi dva metry čtvereční), kde zrovna pařil se svym ajťáckym kolegou a probíraly internetový seznamky. hm, takže sem dostala plechovkový pivo a hurá domu.

a pak tra-dá sobota! akce začla v uni café na levnym obědě a následnou dobíhačkou vlaku do espoo, kde nás naštěstí pak průvodčí přehlížel tak dlouho, až sme dostaly lístek v levnějším pásmu. na místě skoročinu sme si daly kafe v trafice (jo, v trafice si nejen dáš kafe, ale i zahraješ automaty a nabiješ tramvajenku), pak sme chvíli obdivovaly rozbořenej barák a nakonec sme našli týpka, co sme s nim měli spolujízdovou dohodu, takže nás vzal do tampere, což sem si myslela, že je docela kousek, ale je to asi dvěstě kiláků. ouč. a pak -drumroll- a pártyměsto! začátek u mtv u N mámy doma, kde nás pak nabral její tatíček s pani a jeli sme kolem jezera (západ slunce a všechno možný klišoidní) k nejlepší rozbořený továrně ever, takže smutek z absence na freezu byl ten tam, když sme prolejzaly bordelem, závějema prázdnejch ken a z oken sme čuměly na vodu. kurva ano.

a předvrcholem večera byla návštěva místního mekáče jménem hesburger, kde sme se díky penežence stvořitele zvládly labužnicky přežrat. krása. pak zas na chvíli domu k mtv a pak? psytrance kurva vole!! zvenku tak-nějak-jakože-klub a vevnitř fialová mlha a prostě paráda. takže sme jely a jely dokud sme skoro neprotančily konverzy a když už sme byly na cestě, tak si N dala face to face se svym exem, co to tam předtim rozjížděl za pultem a začla nekonečná debata, samozřejmě finsky. a když už sem přemejšlela, že buď usnu a nebo že se naseru, tak to skončilo a šly sme domu, kde mi po cestě N ukázala co to má v pěstičce a se slovy "máme trávu" začal démonickej záchvat smíchu. prostě fakt fakt fakt dobrej víkend.

v neděli hodně pozdní vstávačka a procházka městem (jo, kdybych se narodila ve finsku, tak rozhodně tam) a kafe a dvouhodinovej vlak zpátky, sama, protože mítink, takže N zas carpoolovala s týpkem, ale pozdějc než já.

 a doma totální kriplárna a bossink ze strany zmrda, ale aspoň už vim, že v tom hejtu nejsem sama. jo taky máme dvě nový nepálský holky, co často vařej a myslela sem si, že kořeněný jídlo můžu, ale v těhle případech se v tý kuchyni nedá ani dejchat. fakt. od pondělí zas trpaslíci a pak domu smrkat, jó holt sem asi neměla pobíhat v tričku s pivem po ohrádce pro kuřáky, když byla venku mínus prdel. achjo. ale včera sme měli navštěvníky co upekly půlku jehněte a tak byl domácí pobyt dost fajn. taky částečně proto, že byl voldemort v práci. takže super.

jo a taky sem vám chtěla ukázat, že na itäkeskus se v metru nesmí dělat nic s banánama, hele :

ušmudlaný nosíčky

sou v mym programu na dalších sedum tejdnů, jelikož mi dneska začala praxe. ale jako nudle sou pořád lepší než třeba finský feťáci, páč s těma bych si moc nepokecala. a navíc je to fakt ťuťuťu, když ty šmrdlata neuměj pořádně mluvit a už žbrdlaj angličtinu. no počůraly byste se, holky. fakt. jo, a krměj mě zadáčo, takže sem si dneska koupila rybí píčovinu na tousty, protože sem byla asi dvě vteřiny bohatá. feels good.

v pátek sme měli placement orientation a skončili sme o dvě hodiny dřív (!!!), takže sme se vydali do zoo. jo, taky je důležitý říct, že sem ráno málem nedošla do školy, jelikož moje noha spáchala sebevraždu a přišla sem díky její nespolupráci o půl hodiny pozdějc. no a s touhle srandou sme tři hodiny pochodovali mezi velbloudama, krokodýlama a kočárkama s dětma, dokud sem to nerozchodila, jakže yeah a asi sem měla jít na medynu. 

večer pak do pasily k holkám (hranolky a pizza - bolest břicha, ale slast), upekly sme slaný muffins a tradá na pártošku do nepálsko-španělsko srandobytu, kde nebylo skoro nic, kromě nás a naší skvělý hry aka vynálezu krabice ve který s mluví cizími jazyky. to znamená, že sme postavily pevnost (rozuměj krabice od kola položená na židlích a o to opřená karimatka) a vevnitř sme holandsky a italsky četly návody. no dobře, sme krávy, ale byla to fakt sranda. a ještě větší sranda byla objevení fešáka, jak leží v rohu kuchyně, děsně chrápe a naproti sobě má o stěnu opřenej telefon, kde na něj ze skajpu kouká jeho holka. nojo, nepálská láska. 

v noci cesta na přespání k holkám nejdřív sranda, ale pak mě začly všechny děsit a vyprávět mi, co se děje v nočních vlacích (jakože děsně vožralokrutovečírek), jenže pak přijela tmavá, tichá a prázdná věc, do který sme nastoupily a byl to fakt výjev jak z hororu. nikde nic, ticho a čtyři kočičky co jedou domu. a za tohle psycho sme vyhodily každá šest euro, který sem místo toho mohla strčit kryse do ucha a hodit jí do kanálu protože nás doprdele samozřejmě nikdo nekontroloval. šest euro kurva. jo, ale to odbočuju. prostě za chvíli se rozsvítilo světlo a zase pohoda, dokud nepřišel nějakej vožralej idiot s tim, že má vybytej mobil a potřebuje zavolat svý ženě, že nepíchá nikoho jinýho. tak sme ho zdvořile odmítly a von začal kérovat velice nepěkný rasoviny do naší kamarádky, přesto, že byl ze stejnýho kontinentu jako ona. jakože my sme tři andělé a ať žije kde chce, nikdy nebude jako my. tak sme ho poslaly do prdele, vzaly sme se za ruce a šly sme domu. kurva.

sobota - vstávačka - holkoobjímačka - hajzlošůrovačka a večer hurá domu - sprcha - čistý spoďáry - deme-na-párty. takže! potkala sem N v centru asi v deset a nechutnym a nesnesitelnym větrem sme se plahočily do kallio, kde v liberté hrála její sestřenka se svou novou kapelou. takže dvě zoufalky si daly na baru kolu a horkou čokoládu a čuměly sme na tři romantiky co si tam šmudlaj finský písničky o lítostivejch osudech a pak začla hrát sestřenka. notyvole nina hagen hadr! pěkněj mazec, totální krutost a začla píšničkou ve který zpívala, že je "royal cunt" to jako chápej, ale to teda žeru. taky sem jí nakonec řekla, že to bylo "ihana" a myslim, že mi to i věřila. super! 

po cestě zpátky sme potkaly hospodu, co se menuje "soudruh", takže sme tam pochopitelně musely jít, dát si červený a pivo a probrat zmrda. je to kretén. nic novýho. a na hlaváku, když sme zjistily, že máme půl hodiny do busu, tak ještě mekáč, kde sme pro změnu potkaly dalšícho spolužáka. 

jako v praze potkávání známejch chápu, ale tady fakt ne. 

no a nevimcodál. neděle nuda, uklízení doma, prádlo, žrádlo, nicmoc. 

jo a blogová novinka - nečtu po sobě co píšu, takže když to bude nějakej děsnej bordel, tak mi to prosimvás řekněte. 

díkyčau.

kafe a dvě piva

...to uplně stačilo k tomu, abych teď velice náročně střízlivěla, abych byla fresh na skajp s babičkou. jo, jasně, mohla sem si dát třeba kolu, jenže v irskym pabu kam sme zavítali s kaliforňanem maj docela levný karhu, což je jedno z prďáčtějších piv na severu. přesto, že je to jenom třetinka. sem trapná, no...

...ale stejně super, probrali sme všechno od jeho ženy, přes holení koulí, cen v taco bell, jeho bejvalý kapely až po boha a nakonec sme běželi na vlak, aby se jeho milá nepokadila, že přijde pozdě do kostela. nojo. ta běhací část byla pěkně vostrá, páč sem se před tejdnem sebrala a teď můžu hrdě přiznat, že :

což je fajn, akorát sem si dneska pošmrdlala nohu nějakym divnym způsobem a teď jsem miss pajda. ale v noci už stejně mrzne, takže asi vo nic nepřicházim.

nojo. co dál... v sobotu sem se opila (pro změnu) ve vallile v takovym pěknym baru s finskou herečkou (H), finskou scénáristkou (co žila čtyři roky v dublinu a je to první švédsky mluvící finka co sem potkala) a indickym doktorem a utratila sem tam skoro celej život. jo, a ve dvě ráno sem na ulici potkala svýho spolužáka. je to tady fakt malej rybník.

takže na to bacha (jó, dneska sem na to trochu zapomněla). před tim sem celej den byla s H. po tom, co sem jí (s mobilem ve škole) díkybohu potkala u hakaniemi sme se nažraly v takovým hipsterskym loving hutu, kterej je ale na rozdíl od toho našeho drahej jak prdel, takže sme na kafe šli ke mě, kde sem za boha nemohla zprovoznit fejsbuk, takže tim padnul plán na neděli, což ale nevadí, páč sem stejně měla celej den kocovinu.

pondělí a úterý v duchu power pointu (sice sem se skoro poblila, ale je to za náma, takže juchej) a taky hurá - telefon zůstal ve škole, takže god bless suomi, páč tu nejsou žádný čórky. jenže stejně vydrží jenom hodinu, takže mi z posluchovejch důvodů M půjčila svuj ajpod a na fikanejch stránkách sem našla supráckej telefon (růžovej vole) za dvacet, takže teď čekám až mi napíše typka a snad se to podaří.

taky se furt zas flákám u holek a čumíme na filmy a vaříme a drbeme a tak. good times. s N sem koukala na film o breakdance project uganda, kterýho je součástí a jestli nejseš trdlo, tak se na to podíváš taky, protože to teda stojí za to...

tady máš trejler, ale jinak je to na jutubu celý, takže mrkej.

jo, taky sme měly včera báječnej moment, když sme všechny tři omdlívaly před saunou. 

no, a to je asi všechno...