tänään on hyvä päivä

aneb 'dneska je dobrej den', což platí pro každej den od tý doby, co sem napsala ten report, venku je vcelku často sluníčko (myslim když je světlo - dnes červánky ve 14:30, abys věděl) a prostě se tak směju a poslouchám tatáče.

v pondělí po sedmi tejdnech (s vyjímkama) do školy, velký shledání, objímání, hajfajfování a votsapování. a placement reflection celej den, ale už je to snad všechno doprobraný. pak s N do made in kallio, lososovej quiche a presso. ideální podhoubí pro rozhovor o zmrdovi. máme tu velký příběhy, ale nic neřeknu, sorry kejmo, na internetový podrbání je to vostřejší kafe. no jinak nic, domu smrkat zas, furt při starym. 

úterý ve dvanáct hovor - kde-si-já-už-sem-tady - co? máme se sejít ve dvě, neasi - ajo - ale tak teda jedu dřív, na kafe s keňanem, páč ve škole nás rozdělily na dvě půlky a tak mam úterý volný. skór! mítink na hlaváku - tady máš čokoládu - ježiš dík, já dělám experiment s nekouřenim, tak to bodne - fakt? já zas nepiju kolu teď - takže spolu máme rehab. a venku svítilo sluníčko, tak jsme šli zmrzlym centrem podel bílý katedrály u přístavu, na kterou svítilo slunce (jednou za život) a pak sme zapadli do kavárny, na tři čaje a tři horký čokolády a podivování se, jaktože tam všichni mluvěj anglicky. záhada nerozluštěna, zato velkohovory o zabíjení hadů větví, africkejch zlatokopkách, britský armádě, studování v indii atakdál a pak tma a poďme pryč, mrzne, v přístavu lodě a víšco já nechci vařit, jdem na fastfůd a já to platim. no nemam problém. s výhledem na hlavák sme nad zbytkem hranolků probrali veškerý vztahy ve škole, dokud mě nezarazilo "prosimtě vem mi kečup" vedle od stolu. whaaat? uplně sem zapomněla jaký to je rozumět na veřejnosti cizím lidem. a je to divný, tak sme šli pryč s tim, že v sobotu párty, než pojede na dva měsíce na kontrolu domu.

středa. kokotskej vorkšop ve stylu "každej sme jinej, ale vlastně sme všichni stejný, najdi si dvojci a řekněte tři věci co vás spojujou" polibte mi prdel - řekla celá třída a napsali sme tvrdý feedbacky. s timhle v multicultural třídě nepochodíš, promiň. takže šest hodin mrdky a pak s N a A do ulic a kavárna a další quiche tohohle tejdne. za pokladnou slečna co "nevim co je v tom koláči, já moc finsky neumim" a nějak sme se všichni vzájemně rozhodily, že sme se tam motaly asi dvacet minut, než sme všechny pochopily co chcem a kolikrát a mohly sme se odebrat ke stolu brutálně zabodávat lžičku do obrovský ztuhlý hory cukru se skořicí, kterou sme se pěkně pochválily za ten úmor. a taky stereotypní vtipy aka A, tvojí řečí mluvěj přece krišna pípl, já sem zas evidentně z ístern jurop a za svou rozbořenou boudou mám na provázku uvázanou kozu a N chodí akorát s ze sauny do sauny a po cestě střílí losy. "ale vlastně sme všichni stejný". a taková byla středa. jo, ještě detail, že u nás spala N (ale ne u mě v pokoji, ehm) a ráno mi pochválila mojí vymástrovanou kaši. jou.

čtvrtek. novej týčr co se menuje Mika a je to velmi finský muž s ostrými rysy a bujnou kšticí co vypadá jak slimák a hodně mi utkvěla jeho věta "ari isn't at school, he went to pori" (přeti si to nahlas a hodně zvýrazni obě "r" a budeš mít velmi autentický zážitek) a bereme s nim kvantitativní výzkumy - kurvaprdel vole chci se flákat, chlastat na zamrzlym jezeře a tancovat se skřítkama doprdele - a předěláváme pro něj nějakej megavostrej dotazník pro imigrantský seniory a spoustu dalších věcí, takže další group worky a blížící se zkouška. áághh! nojo. takže začátek group worku ve školní knihovně a pak itäkeskus, kde je hodnej pan mexičan co opravuje boty, tak sem mu svěřila do péče ty od M, jelikož měly trochu infarkt v oblasti zipové. třicet euro? mierda! dvě eura sleva? nojo vole, ale stejně. tak jo. a pak domu, kus-kusové hody a zpátky do kallio a mítink v baru se syřanem dokumentaristou hercem manželem a otcem a bůhvícodál. -mam tady studio, kde je taky čaj, tak pojďme tam- tak jo, ale mam oči na stopkách frajere. nakonec pět hodin rozebírání vesmírů, arabskejch vyprávění, gus gus z applu a whisky v asi metr na metr pokojíčku, kde z knihovny kouká půlka lišky, která posmrtně slouží jako čepice i se svym ocáskem a zadníma nožičkama. dobrej večer kde zaznělo spoustu šílenejch historek a moje oblíbená reakce byla "fuck, you're a freak" a celý to bylo tak hezky friendly dokud to nezkusil a tak sem šla domu. takže nakonec "ten co vlastní lva" asi nemá brzdu, ale povídá se nám dobře, tak třeba to přiště půjde, páč českou bokovku tady teda hrát nebudu (to je drámo, co?)

pátek a ve škole prezentace dvou soušl služeb, nejdřív nějaká děsná nuda o youth worku a odpo dva krutofinský týpci z "icehearts" (http://www.icehearts.fi) aka nejen hokejový týmy problémovejch kluků tzn. jeden kouč na dvanáct let (6-18) a absolutní doják, když nám blonďatej tvrďáckej timo vyprávěl o tom jakej má vztah s "icehearts veteránama", třasavej hlas a červený oči. panebože takhle to má vypadat.

venku slunce a tak procházka do centra kolem jezera a snaha oživit ty poslední pihy co mi zbyly. nakonec čtyřicet minut hezky promrzlýho walku a cíl u H v obchodě, kde sem nechala dvacet euro za hromadu čajů a kokosovýho oleje. juch! a velkoplány na neděli a hezkopovídání. na itäkeskus boty ještě neopravený a tak domu, zjistit, že allianz ani nepotvrdila, že jim přišel dopis a rovnou posílaj peníze. kurva yeah!

sorry za chaos, ale znáš to:

 takže pak chci vždycky všechno říct rychle a je v tom pak bordel. jo taky sem chtěla říct, že dneska je v helsinkách free fanta day a všude stojej fanta-šlapky a rozdávaj se do davu. cukr lidem!

čau!

pokus číslo dva

rozuměj - finsko znova zkouší začít zimu, tak teď už se to třeba povede. momentálně se nacházim v jedinym městě v týhle zemi, kde ještě nesněží, ale tenhle tejden už to prej začne. let's see. zato vánoce už jedou, ale to u tebe určitě taky, takže o tomhle šílenství nemusim vyprávět. ale ještě ti řeknu, že dneska se megaslavnostně stavěl stromeček v centru, ale to sem si ze zprávo-z-praxových důvodů nechala ujít. v rámci vánoc taky doporučuju tenhle finskej divnofilm a zároveň doporučuju u toho nechat rozsvícený světlo, páč já sem se třeba skoro pokadila. takže hyvää joulua!

co se dál stalo? hm. v úterý odjel dědeček hříbeček s pytlem plnym brusinek a nechal mi v lednici sýrový hody, takže slavim doteď. a taky si doteď utírám nos do rukávu, čemuž už je konec, protože sem si dneska pěkně koupila sirupíček a fakuju rýmu. tak. taky mam za sebou poslední tejden se skřítkama, což bylo fakt předojemný, jelikož poslední den sem měla marjáno-odcházecí párty s dortem, dostala sem knížku mejch portrétů od všech dětí, čokoládu a korálkovej lapač snů, což se teď fakt hodí a nakonec na mě od slavnostního stolu 24 hlásků volalo "uíl mis jů", takže sem se rozbrečela (no nedělej se, to by neustál nikdo) a filipínka se mi smála, že nejsme v telenovele. ocelová žena evidentně. no a taky sem na konečnym mítinku se supervizorkou sebrala všechny svý koule a vysypala sem na ní, jak mi to italka celou dobu solila a že by měla dát příštího studentíka do jiný skupiny. veganka si odfoukla ofinu z čela, přisunula si židli a řekla "tell me more" a tak začla hodinová drbací párty, jelikož pančelka italka evidentně nesere jenom mě, ale všechny ostatní taky. uf. po mítinku se informace rozlezla až k filipínce, se kterou sem pak odcházela za doprovodu ubulenejch nigerijskejch dvojčat a u metra sme se rozhodly, že drbů neni nikdy dost a skončily sme na horký čokoládě, kde řekla něco tak filmovýho, že sem v životě nemyslela, že to fakt uslyšim - "bitch is going down", tyvole tak na tohle můžu říct jedině "fuck yeah". jo, byl to fakt těžce ženskej kavárničkovej mítink a je mi z toho bohužel fakt dobře. prostě pátek jede. když sme vylezly z kavárny, tak nad metrem byl ohňostroj a tak chápeš, že to byl prostě dobrej den. jo a taky tramtadadá - hádej kdo je novej substitute teacher ve školce? vole! první směnu mám na svoje narozeniny a fakt nemám problém si nadělit osumdesát euro za hraní si s dětma. jo, živote, miluju tě.

celej tejden sem prakticky vložila do pátku, páč ve zbytku sem se šmrdlala s dětma nebo smrkala na skajpu, kromě asi jednoho dne, kdy sem seděla ve školce s francouzko-anglicko-američankou a jak tak na ní čumim, tak se jí ptám jestli by mě ostříhala. sice řekla, že to dycky děsně zprasí, ale ty jistě chápeš, že to mě fakt nesere a tak se po šichtě vydáváme k ní domu, do nejvyšší rezidenční budovy ve finsku (rozuměj 26 pater), kde ze sedmýho patra čumíme do tmy, kde je prej za dne vidět přes moře do estonska. no jéje. čaj a sušenky, koupelna a nůžky a už zas nevypadám jako medvěd, nebo jak řekl muj spolubydlící ashton kutcher. hm. pak přišel pan manžel a dali sme si cigáro na střeše, ale jelikož sme byli v mlze, tak bylo vidět uplný prd. ale byla sem tam a to je důležitý.

(tam vzádu je estonsko)

no a tak. jelikož mam teď domácky uklízecí tejden, tak sem tady včera běhala s prachovkou jako správná žena a když sem došůrovala tady, tak sem jela šůrovat k celebritám do zálivu a když sem se řádně propotila, tak sem se vydala za M a kaliforňanem na kuřecí křídla, vodku a family guy. a placement report je napsanej a odeslanej. prostě až dosmrkám ty nudle, tak se budu mít nejlíp na světě. jo. a taky až začne sněžit.

a zejtra hurá do školy!

"hipstr na výletě"

...ale o tom později.

úterý přineslo další rituální den v zemi malých lidí a kromě toho, že mi veganka zatrhla všechny moje milovaný cigárpauzy kromě jedný po obědě, čímž zvýšila riziko úrazu nebo infarktu, jelikož při odpoledním převlíkání mi už fakt totálně jebe.

-prostor pro zamyšlení nad návykem-

no jinak pointou je, že nic jinýho neobvyklýho se nestalo a tak jsem se po-ško vydala se svou milovanou tetovanou M do čéntra di finland do indorestaurace na hlaváku (máme styl, for sure), kde sme se za bolestivejch patnáct é najedli jak čuňata talířem plnym neidentifikovatelnejch chlebů a omáček, znáš to. pak sme zkoušely, jak dlouho na nás budou kari muži zpoza pultu zírat, bez toho aby nám řekli, ať už se vyprdelíme a nakonec sme prohrály a odešly dřív. hm. no a co teď? kabát šopink? ouje. oukej no, první regulerní šopink v suomi a díky bohu to nebolelo, páč vlezem do monki obchodu a M spatří ovčí mikinu, tak přemejšlíme, jestli je to fakt kokotina, nebo ne a nakonec vyhrává srdce a ovce jde na pult. pak se otočim a - tam visel on - celej žlutej a chlupatej a vábil mě svejma vyflísovanejma kapsama dokud jsem nepodlehla a koukla do peněženky - shit - tak zejtra, nevermind, co se dá dělat. tak jsme vzaly ovci a vyrazily do pasily pozdravit N, sežrat tunu sušenek a čumět na modern family. a pak fofrem chrápat.

středa. nekuřáckej mordor a dvě hodiny na cestě. po-ško domu, skajpy, fejsbuky a mrkvová polívka a pak in'n'out do centra pro krasavce. velká láska. zas zevl doma následovanej grandiózní událostí a to sice - přijel děda lebeda a tak sem ho jela vyzvednout na hlavák. špatnej tajmink a tak pivo v českym baru "vltava" naproti autobusáku a to sice jedno z mála míst, kde maj o půlnoci otevřeno a pak šupem šupem nočnim busem otevřít nejlepší dárky, co si erasmák může přát.

(kopyrajt tři zlaté instagramy děda vševěda)

čtvrtek pátek zas kindrčokoláda, invaze do kallio, místní kavárny a blešáku a pak hurá hurá velkej nákup a už jsem skoro zapomněla jak skvělej je pocit, když vlastníš sýr. ach. jenže čtvrtek večer - hepčík - a kurva! ani slivovice, zázvor a teplý ponožky mi život nezachránily a tak už třetí den ležim, v pátek propuštěná z továrny na dospěláky a brutálnim způsobem vraždim chřipku (rozuměj - osumnáct euro v lékarně - pohodex) zatimco hipstr trajdá po finlendu. sákra. no a zejtra na to asi taky prdim a třeba aspoň napíšu ňákou tu stránku placement reportu (už by to chtělo)

zatimco do sebe házim zázvorovej čaj s černym pepřem (nepálská rada nad zlato), v kuchyni je velký veselí, jelikož přišla finská návštěva na vařbu, respektive pečbu a tak čekám kdy mi kdo a co přinese. hurej!

a sorry, fotky žádný nemám, tak se třeba interaktivně podívej na trejlery filmů, který sem tu na různý doporučení pokoukala. a pak se na ně podívej taky.

howgh!

po přestávce

kdy sem si dala pár dní doma a dospávala děti, bylo třeba vyrazit do ulic. ale jelikož mám svý tvrdý erasmácký povinnosti, tak sem místo do ulic vyrazila do školy na seminář. no nakonec všechno je lepší než školka. 

po úmorný přednášce holandský profesorky o imigrantech a dostupnejch sociálních službách, za pomoci nejnudnější powerpointový prezentace co sem kdy viděla, sme utekli na oběd, páč na řadě byla přednáška ve finštině, takže bych stejně rozuměla jenom díky a dobrý den, jelikož pochybuju, že by tam někdo mluvil o vrtačce, na kterou jsem ve finštině odborník.

po obědě na workshop "tree of life", co pořádal takovej krutotýpek ze sýrie. no a celý to bylo takový impro, až mi bylo uplně smutno jak tady hniju. no tak po workshopu spoustu otázek jako co ty tady vlastně, kdy, kde, proč a já chci taky, takže sme pak vzali pakistánku a šli sme na kafe do made in kallio, z čehož se oficiálně stává moje oblíbená kavárna. a prostě a jednoduše je to dobrej týpek (co má ženu a dceru, takže klídek) co má dobrý kamarády a bere mě do party. yaaay! takže mám dalšího kůl člověka co v londýně vystudoval režii, v sýrii herectví a v helsinkách divadelní pedagogiku a točí dokumenty. score!

po kafi na večeři ke mě domu, už jen s pakistánkou a po legendárním kuřeti sme koukaly na sedmikrásky u čehož sme vytuhly, takže skvělej večer.

v pátek po školce do oulunkylä za H, procházka a exkurze do obchodu s vlnou a pak k ní domu, do minibytu kde je všude spoustu věcí, šití, oblečení (z čehož sem i já načerpala dvě trička) a super hipster jídla co H dostává zadax v biokrámku kde pracuje. tak sme si daly finskej svařák - gloggi a tři tuny třešní a manga v čokoládě a probraly sme její rok v praze, kde žila na vinohradech v bytě s celebritou a trochu sme se opily, když mě učila finský přísloví o mužích. a pak jela se svym poloitalskym klukem na rande do kina a já domu.

v sobotu akce rychloúklid koupelny a šupem do pasily k holkám, kde teď dějou hrozný pekla a tak hraju roli moudré naslouchačky nad nejlepší lososovou polívkou co sem kdy jedla. neni to teď sranda, ale dys ys d vej of život, a stejně chodim pobrekávat do koupelny. holky jsou fakt silný a tak mám radost, že se nekamarádim s žádnejma hovnařkama a místo toho hovnařim sama.

večer vlakem do malmi na nákup a mítink s krutofinkou, co má ráda ass shaking music a nepálcem, co nedávno přišel o knírek a dokonce už vypadá na patnáct. po nákupu sme vyrazili do pukinmäki, navštívit a oskvotovat keňana a etiopijce. ve velkobytě sme zahájili epický tortilový hody, poslouchali sme bratry kalbrennery, probrali všechny jména světa, polygamii v keňi, a homosexualitu ovcí. když už nebylo co dál probrat ani vypít, tak sem se vydala posledním busem domu, avšak na nejvzdálenější zastávku v okolí. vystoupim, tma, prší,  nevim kde sem. takže sem zapla svuj pavoučí orientační smysl a šla sem a šla až sem uplně zmokla, ale zároveň dorazila domu. sláva. psycho jen na půl hodiny.

v neděli zas s H a tentokrát na nejslavnější blešák, co se koná v töölö na zimním stadionu, když se zrovna nehraje. takže prostě nebe na zemi, hodinový brouzdání ze kterýho sem vzešla s pohledem s mumínkama, hromadou špendlíků a červenym tričkem a dohromady za euro sedumdesát. H na druhou stranu koupila skoro všechno co tam měli, tak sem jí jako finanční útěchu pozvala na kafe do thajský restaurace, než sem vyrazila do zálivu naleštit pár kohoutků a vyšůrovat pod kuchyňskou linkou. pak večer mítink, nuda v helsinkách a zvěsti o novejch spolubydlících (dnes jeden přijel, zas nepál!) a taky už ustává naše debilní hra s nepálskou vlasaticí, která se schovává po bytě a leká mě. když sem jí vysvětlovala, že před spanim koukám na twin peaks a moje zdraví je v ohrožení, tak mě objala, ale pak se ďábelsky zasmála a tak očekávám děsný peklo. uvidíme. pokud dostanu infarkt, tak čau a měla sem vás ráda.

(multitasking žije! zatimco píšu sem uvařila polívku a ochutnala smaženou africkou housenku. byla hnusná)

"äiti, äiti"

křičelo dneska jedno unudlené děvče celý ráno, protože jí její krutá matka nechala poprvý na pospas osudu, zlejch učitelek a nudlí cizích dětí. jenže to byl jen začátek velmi antikoncepčního dne. italka má taky nudle, takže nešla do fachy a místo toho jsme měli dvě suplovací ženy, co se po obědě vyměnily, a ve spratkách to vzbudilo takovej zmatek, že nebylo ani chvíli ticho. ve spratkách řikám proto, že občas ty největší fakani zůstanou doma, ale dneska tam samozřejmě byl celej geng. a čůralka se pětkrát počůrala a všichni si řikali "stůpyd" a tak dál. ten slovník je teda nářez, to ti povim. jako trvalo mi na začátku chvíli, než sem pochopila, že když nigerijský dvojčata řikaj "aň goň tojjeť", tak se jim chce čůrat a že když dredatá somálka řiká "maj puš", tak jí mám houpat na houpačce. dneska ale absolutně vyhrává muslimská finka co řekla "minulla voš jor hends" no a tak dál. a jeden kurdskej ultrafakan si na mě zased a teď mě furt prudí. třeba dneska mi řek "marianna ýt jor fůd", takže nikdy nevim jestli se mám smát nebo ho zabít. a tenhle malej čudla včera způsobil dost vostrou rasovku, který sem bohužel byla svědkem jenom já (proč ty masakry nemůže kurva řešit někdo jinej??) a to sice - dredařka sedí vedle kurda a jeho bratra a spratek jí řiká, že nejsou kamarádi. tak řikám - why? a on "maminka řekla, že neni naše kamarádka", tak se ptám proč? "because she's black". tak to mi trochu spadla čelist tyvole a předvedla sem hodně vyklepanej hovor o tom, jak barva pleti je to poslední na čem záleží, ale po takový pecce mi teda nešlo říct nic moc rozumnýho. tyvole.

(kdyby tě zajímalo, jak dělá ve švédsku ovečka)

no prostě celej den kotel kotel, tak sem se pak vydala na průzkumnickou cestu podél zálivu, na pláž a zpátky takovym trapnym (malinkym) lesejčkem se štěrkovou cestou, kde sem potkala tři děti s baterkama. v pět. tma. a tohle je teprve začátek. no sakra. 

a taky sem potkala psa. což je tady né uplně obvyklej úkaz. jako né že by tu psi nebyli, ale neni to tady takovej psinec jako u nás na tý český vesnici, kde každej potřebuje něco chlupatýho do čeho si kopnout a každej musí samozřejmě ten svůj chlupatinec namnožit "aby si chudák vrzul". a výsledkem sou nejen zaspamovaný fejsbuky smutnejma štěněčíma očíčkama. prostě moje analýza místního obyvatelstva tvrdí, že i když to sou mračounský vybledlý krutoři, tak sou pořád asi o tisíc procent kultivovanější než čecháči. a to si tvrdim říct i po tom, co mě dneska pani v autobuse praštila do ksichtu kabelkou a šla pryč. 

tak. smrdí mi v pokoji smažená ryba, jelikož velebnost řádí v kuchyni. taková večení idylka.

day off

jsem si dneska nařídila, abych mohla objevovat krásy finskýho lékařství. je to nádhera, za pouhých 94 euro se člověk dozví, že mu nic neni a že se celej víkend s životem loučil zbytečně. moc hodnej pan doktor korhonen. no ale co, děsně prší a tak se můžu aspoň flákat a žrát jogurt, kterym sem se dneska potěšila. jo, já se potěšuju jogurtem. super.

ale jinak dost dobrej víkend. v pátek jsme měli dívčí slavnost s vařenim a pečenim a filmem, u kterýho sem usnula a asi poprvý v životě jsem kvalitně prospala celej film. taky padlo to šampáňo a to sice jenom ve dvou, takže před tim výtuhem sme se moc pěkně pohihňaly. a taky krásný ráno, kdy sem šmrdlala nádobí zatimco M šůrovala byt. a odměnou nám byl zbytek home-made brownies se zmrzlinou. jó, žijeme si.

jinak sobota ve znamení čil autu a pokojový údržby. a hysterie z konce života. no ale pak parádní neděle, protože co asi dělat když jsou venku čtyři stupně a mlha? ano, jet na výlet. takže jsme osedlaly autobus a vyrazily jsme s M do porvoo, kde sme si daly krásný čtyři hodiny chození mezi pastelovejma domečkama v ťuťu barvách, galerii, kafe a masovej koláč v potemnělý kavárně u řeky, návštěvu cukrárno-továrny a nákup miliardy tun čokolády, návštěvu dvou sekáčů - jednoho hovnovýho a druhýho čupráckýho, kde sem si koupila uplně megasupervoleneskutečný zelený ecco boty (za dvě eura ááá) a svýho novýho kluka, co se jmenuje raimo a je to mýval z finskýho severu. a zakončily sme to v restauraci s lososí polívkou (konečně jsem jedla něco typicky finskýho) a pizzou (ehm.) a pak zas tichej autobus domu a na nedělní mítink. 

a otázkou zůstává, jestli je ve dvaadvaceti v pořádku spát s plyšákem. snad jo.

ještě doplnim...

sice mi i regály ve vobchodech řikaj

ale já občas zapomínám, takže sem chtěla říct, že nám včera při venčení nablilo nějaký dítě do kyblíku. to by tě asi mohlo zajímat, ne?no a než se na to přišlo, tak si trpaslíci udělali výstavu a chodili kolem toho kyblíčku a čuchali k němu. to je asi takovej speciální dětskej wine tasting. v trpasličím království se jinak nic moc neděje. akorát dneska se ještě před obědem stihla jedna holčička čtyřikrát počůrat (konečný skóre je devět) a můj nápadník mi řek, že mě má rád. což je docela terno, akorát je mu pět. tak nic.

no a k včerejšímu lezbočlánku můžu dodat, že mi to pak dal táta na skajpu sežrat (čimž tě zdravim, drahý otče) "...už máš černýho manžela? ne? fiskýho? ne? holku? seš na holky? furt tam seš s ňákejma holkama v sauně. ne? co?" a tak. taky mám prej na fejsbuku lesbický fotky z narozenin. no nevim. ale taky mi řek, že mám udělat nějakej oznamovací systém, když napíšu novej článek. co myslíš? nějakej nápad? nebo si tim mám normálně zapatlávat fejsbuk? no řekni.

muj vedledveřník včera poprvý viděl/jedl sushi, takže nás tim večer náramně bavil. a to nejen vyprávěnim, ale i fotkama a tak. no sem zvědavá co se stane až poprvý uvidí sníh. myslim jako pořádnej, ne to šudlání 

co sme tady zatim měli. je to nadšenec, což je super, páč mi minule řek, že sem hvězda, když sem v kuchyni s kytarou vyřvávala "who's got the crack". takže mám fandu, což je dycky dobrý, kór když mi chce dát finsky sarkastickou roli ve svym budoucim mini filmu. tak snad mu to vydrží.

zatim nejsem schopná dokonalý finský kamufláže, ale pracuju na tom. jako když jde o "brejden" - "díky" tak to jo, ale když se mě ve vobchodě na něco ptaj, tak sem namydlená. ale někdy řeknu "ne" a zkoušim, jestli to dávalo smysl. ale moc často se pak koukaj divně. hm. jo ale vrcholem mý lingvistický schopnosti je věta "pojď medvěde, já mám vrtačku" s čimž vždycky sklidim úspěch, takže je to asi na dobrý cestě.

no a tady máš písničku: