aneb 'dneska je dobrej den', což platí pro každej den od tý doby, co sem napsala ten report, venku je vcelku často sluníčko (myslim když je světlo - dnes červánky ve 14:30, abys věděl) a prostě se tak směju a poslouchám tatáče.
v pondělí po sedmi tejdnech (s vyjímkama) do školy, velký shledání, objímání, hajfajfování a votsapování. a placement reflection celej den, ale už je to snad všechno doprobraný. pak s N do made in kallio, lososovej quiche a presso. ideální podhoubí pro rozhovor o zmrdovi. máme tu velký příběhy, ale nic neřeknu, sorry kejmo, na internetový podrbání je to vostřejší kafe. no jinak nic, domu smrkat zas, furt při starym.
úterý ve dvanáct hovor - kde-si-já-už-sem-tady - co? máme se sejít ve dvě, neasi - ajo - ale tak teda jedu dřív, na kafe s keňanem, páč ve škole nás rozdělily na dvě půlky a tak mam úterý volný. skór! mítink na hlaváku - tady máš čokoládu - ježiš dík, já dělám experiment s nekouřenim, tak to bodne - fakt? já zas nepiju kolu teď - takže spolu máme rehab. a venku svítilo sluníčko, tak jsme šli zmrzlym centrem podel bílý katedrály u přístavu, na kterou svítilo slunce (jednou za život) a pak sme zapadli do kavárny, na tři čaje a tři horký čokolády a podivování se, jaktože tam všichni mluvěj anglicky. záhada nerozluštěna, zato velkohovory o zabíjení hadů větví, africkejch zlatokopkách, britský armádě, studování v indii atakdál a pak tma a poďme pryč, mrzne, v přístavu lodě a víšco já nechci vařit, jdem na fastfůd a já to platim. no nemam problém. s výhledem na hlavák sme nad zbytkem hranolků probrali veškerý vztahy ve škole, dokud mě nezarazilo "prosimtě vem mi kečup" vedle od stolu. whaaat? uplně sem zapomněla jaký to je rozumět na veřejnosti cizím lidem. a je to divný, tak sme šli pryč s tim, že v sobotu párty, než pojede na dva měsíce na kontrolu domu.
středa. kokotskej vorkšop ve stylu "každej sme jinej, ale vlastně sme všichni stejný, najdi si dvojci a řekněte tři věci co vás spojujou" polibte mi prdel - řekla celá třída a napsali sme tvrdý feedbacky. s timhle v multicultural třídě nepochodíš, promiň. takže šest hodin mrdky a pak s N a A do ulic a kavárna a další quiche tohohle tejdne. za pokladnou slečna co "nevim co je v tom koláči, já moc finsky neumim" a nějak sme se všichni vzájemně rozhodily, že sme se tam motaly asi dvacet minut, než sme všechny pochopily co chcem a kolikrát a mohly sme se odebrat ke stolu brutálně zabodávat lžičku do obrovský ztuhlý hory cukru se skořicí, kterou sme se pěkně pochválily za ten úmor. a taky stereotypní vtipy aka A, tvojí řečí mluvěj přece krišna pípl, já sem zas evidentně z ístern jurop a za svou rozbořenou boudou mám na provázku uvázanou kozu a N chodí akorát s ze sauny do sauny a po cestě střílí losy. "ale vlastně sme všichni stejný". a taková byla středa. jo, ještě detail, že u nás spala N (ale ne u mě v pokoji, ehm) a ráno mi pochválila mojí vymástrovanou kaši. jou.
čtvrtek. novej týčr co se menuje Mika a je to velmi finský muž s ostrými rysy a bujnou kšticí co vypadá jak slimák a hodně mi utkvěla jeho věta "ari isn't at school, he went to pori" (přeti si to nahlas a hodně zvýrazni obě "r" a budeš mít velmi autentický zážitek) a bereme s nim kvantitativní výzkumy - kurvaprdel vole chci se flákat, chlastat na zamrzlym jezeře a tancovat se skřítkama doprdele - a předěláváme pro něj nějakej megavostrej dotazník pro imigrantský seniory a spoustu dalších věcí, takže další group worky a blížící se zkouška. áághh! nojo. takže začátek group worku ve školní knihovně a pak itäkeskus, kde je hodnej pan mexičan co opravuje boty, tak sem mu svěřila do péče ty od M, jelikož měly trochu infarkt v oblasti zipové. třicet euro? mierda! dvě eura sleva? nojo vole, ale stejně. tak jo. a pak domu, kus-kusové hody a zpátky do kallio a mítink v baru se syřanem dokumentaristou hercem manželem a otcem a bůhvícodál. -mam tady studio, kde je taky čaj, tak pojďme tam- tak jo, ale mam oči na stopkách frajere. nakonec pět hodin rozebírání vesmírů, arabskejch vyprávění, gus gus z applu a whisky v asi metr na metr pokojíčku, kde z knihovny kouká půlka lišky, která posmrtně slouží jako čepice i se svym ocáskem a zadníma nožičkama. dobrej večer kde zaznělo spoustu šílenejch historek a moje oblíbená reakce byla "fuck, you're a freak" a celý to bylo tak hezky friendly dokud to nezkusil a tak sem šla domu. takže nakonec "ten co vlastní lva" asi nemá brzdu, ale povídá se nám dobře, tak třeba to přiště půjde, páč českou bokovku tady teda hrát nebudu (to je drámo, co?)
pátek a ve škole prezentace dvou soušl služeb, nejdřív nějaká děsná nuda o youth worku a odpo dva krutofinský týpci z "icehearts" (http://www.icehearts.fi) aka nejen hokejový týmy problémovejch kluků tzn. jeden kouč na dvanáct let (6-18) a absolutní doják, když nám blonďatej tvrďáckej timo vyprávěl o tom jakej má vztah s "icehearts veteránama", třasavej hlas a červený oči. panebože takhle to má vypadat.
venku slunce a tak procházka do centra kolem jezera a snaha oživit ty poslední pihy co mi zbyly. nakonec čtyřicet minut hezky promrzlýho walku a cíl u H v obchodě, kde sem nechala dvacet euro za hromadu čajů a kokosovýho oleje. juch! a velkoplány na neděli a hezkopovídání. na itäkeskus boty ještě neopravený a tak domu, zjistit, že allianz ani nepotvrdila, že jim přišel dopis a rovnou posílaj peníze. kurva yeah!
sorry za chaos, ale znáš to:
takže pak chci vždycky všechno říct rychle a je v tom pak bordel. jo taky sem chtěla říct, že dneska je v helsinkách free fanta day a všude stojej fanta-šlapky a rozdávaj se do davu. cukr lidem!
čau!
Žádné komentáře:
Okomentovat