day four
Konečně neděle a tu my teda ctíme. Vstávačka ve dvanáct a místo snídaně máme nejžůžovější jídlo od spolubydlících, které jíme rukama, což je dost legranda a všichni se nám smějí. Následuje nedělní pohodička nicnedělání, ale Mároš musí do práce a tak jdem s ní na metro, že se budem toulat po centru. Kromě schopnosti dělat nejlepší svačiny pod sluncem jsem objevila nový talent a to orientační smysl, což se hodí. Prošmejdíme pár obchodů a obhlížíme obchoďáky, nic si nekupujem, protože je to nad naše finanční limity, ale uděláme si radost obrovským kopcem zmrzliny a cítíme se úplně finsky. Pak jdem nakoupit na večeři a frčíme domů, zde se objevuje Vikinin talent pamatovat si zastávky metra a vědět, kde vystoupit, takže jsme uplnej dream team. Vegetíme si doma a koukáme na Zobákův oblíbený seriál - Vampire diaries! Pak mě Viki rozpleská v kanastě a už se vrací Mároš, takže kuchtíme maso, kuskus a zeleninu. Po véče hrajem karty se spolubydlícíma a učíme se nové karetní hry, které vlastně známe, protože jedna je jako naše prší a druhá je ala Černý Petr. Před spánkem čučíme na seriály a pak pac a pusu a chrrrrrrrrrrrrrr.
day five
aka pondělí. po snídani vyrážíme směr centrum, kde se ztrácim a v hysterii zalejzáme do sekáče, abych se uklidnila. po výlezu a za pomoci hodný pani prodavačky už vim směr a tak kolem obchodů s vycpanejma sobama míříme do kamennýho kostela, po bílý katedrále druhý věci, co jde v helsinkách vidět. vevnitř tlupa asiatů a my. neni to tak pod zemí jak se řiká, ale stejně sme spokojený. po tom, co odmítnu platit euro za čůrání odcházíme a kolem jezera a výhledem na dřevěný domečky míříme pod linnanmäki, zábavní park, kde se nachází diak, moje škola. takže děláme minitůru po jídelně, žerem chleba od pani svačinářky a přecukrovaný mafiny z místní kafeterie. a pak zas do zimy, nebo spíš vlhkýho nečasu a směr kaboom, muj oblíbenej sekáč. jenže sakra, moje obava byla oprávněná a v pondělí je zavřenej. nevadí. pokračujem do uff a fida na sörnainen a dál směr hakaniemi. po cestě se stavujem v knihkupectví, kde rozmlouváme s francouzem, co před 17ti lety přijel na roční studium a už tady zůstal. pak ještě jedna zastávka v sekáči, kde je zas albánec, jehož matka vlastní ten sekáč, ukazoval nám na svym smartfounu fotky z plzně a temelína, kde sem já třeba nikdy nebyla. hm. pak k metru a na nákup do itäkeskus a velehody v podobě bramborovejch hranolek a stejků se smaženym ananasem. jo, máme se dobře. pak ještě zmrzlina a objevení novýho seriálu u kterýho si překakáváme (american horror story, ne?) a tak. holky se potěj a nespěj a já sem unavená, takže dobrou.
day six
byl ve znamení Tigeeeraaa, obchodu, kde sme všechny nakoupily témeř všechny dary,páč to byl obchod s nejvíc ťuťu zajímavejma designovejma potřebnejma věcma viz hřeben ve tvrau srdíčka. Před tim, jsme obcházely helsinské pobřeží a eště před tim,jsme navštívily mega blešák, kterej byl jak katakomby, nicméně Marína si zde koupila sexovní džísku, takže tedka je to drsně sexy zlá buchtice. Eště před tim, jsme jsme navštívily retro oblečení obchod, kde se háně zalíbily růžové šaty s dortíčkama a dále je cenzura provedena háňou. No a v průběhu toho všeho jsme koupily tunu tradičních finských bonbonů FAZER a potkaly páreček čechů, z čehož Mároš málem dostala infarkt. Den 6 byl také ve znamení HESBURGERU, finský fastfood, kterej je jinej než ty naše pouze v typu housky, ovšem vrchní svačinářka Kahan Hanana byla nešťastna, páč nemohla dělat svačinu, nicméně náladu Kahanovi zvedl čerstvý losos, kterýho sme ukuchtily k večeři a díky našemu lososímu tanci před troubou dovedli pana lososa ke zdárnému konci v našich žaludkách.Večer se dělo American Horor Story, z čehož Háňa nemohla spát a musela hrát bonbonky na mobilu.
Žádné komentáře:
Okomentovat