řekla moje šílená finská kamarádka včera na nejdivnějším mejdanu na světě. už minulej pátek sem mohla obdivovat její šílenství, když sme se vydaly na párty do centra, a potom, co sme se na nádraží opily vodkou z pet-flašky halekala že chce jít na nějakou "és šejkin mjůzik". je skvělá. včera to dopadlo docela podobně, a hned co se zlila jak dement, začla nabalovat nějakýho nebožáka z prváku a po hysteráku v koupelně jela domu tágem. beverly hills hadr. každopádně celej včerejšek byl mega divnej. ráno sem se probudila s obrovskou touhou po jakýkoli čokoládový píčovině co jde zalejt jogurtem a sežrat, takže sem se jak panička vydala na kole do obchodu, abych si udělala dobrej den, což se nepodařilo, protože po lahodný snídani sem zjistila, že moje uklízecí potřeby ještě nejsou uspokojený, tak sem pro jistotu vypíglovala celej byt a vydala sem se na čtyřhodinovou předvečírkovou vařbu, která zahrnovala tři druhy pizzy, zeleninový šneky a tři prdele jednohubek. a pak to propuklo. a byla sranda. párty od šesti, kdy je už do sedmi hodin celej prostor plnej lidí, co se urvali ze řetězu, tancujou jak šílený a děsně kalej. o chorý mysli týhle akce může třeba vypovídat to, že sem asi ve čtvrt na devět dostala pozvánku do finsko-etiopský trojky. a tak dál. nejdivnější je, že v půl jedenáctý se prostě všech pětadvacet lidí zvedlo a šli domu. cože? no nevim. takže sme šůrovaly už asi popatnáctý a díky bohu sem dostala azyl u N a M, kde sem teda včera nocovala už celkem potřetí za tu dobu co sem finská žena.
ráno se M vydala na výstavu mrtvol oslnit svýho nastávajícího svejma koženejma kalhotama a pytlíčkem slaďáren, co nám po tý hostině zbyly, a my s N sme si daly drbací nářez na balkóně. došly sme akorát k tomu, že nevim proč sem se octla uprostřed drbů a divnejch informací, když sem mohla mít stejnej semestr jak ten němčour, co se pořád vykaluje na střechách, jezdí lodí do tallinu a nikdo se mu s ničim nesvěřuje. a po debatě o mym děsivym spolubydlícim co nejenže chodí asi s půlkou helsinek, bossuje na fletmejt mítinzích (který musíme mít dvakrát tejdne i když sme zatim jenom tři tyvole), stejně pak nechá v kuchyni špinavej hrnec a ve tři ráno zpívá za řevu puštěnýho rádia a televize "in the jungle" před dveřma mýho pokoje, ale už mě díky bohu večer netahá do svýho pokoje, aby mi vyprávěl africký pohádky na dobrou noc (ehm), no prostě po šílenym rozhovoru sem byla nucená si osladit snídani čipsama, bonbónama a vodkou, takže krása.
po přenádhernym dámskym drbáníčku sem se i přes tramvajovou výluku zvládla dostat do kamppi, potkat K a po nákupu nabrat čecháčka, co sem 57 dní ťapal z brna a vydat se do parádního rozkošbytu na večeři. no a teď už jenom chrápat a ještě vás potěšit úlovkem z vobchodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat