jsem já, kromě toho, že jsem taky dancing queen, sem pořád young and sweet, akorát už mi dávno neni seventeen, ale to neva. tak abys vědel, dneska sem koupila půlku helsinek a to za pár šupů, protože this is how we do it! v mým oblíbenym kreuzbergu je totiž taková parádní ulice, která v létě každou neděli ožije blešákem, a to takovym, že mírák si o tom může nechat jenom zdát. no a moje skříň se teď pyšní novejma šatama alá pani, legínama alá týnejdžerka a taky jsem konečně vlastníkem termosky (s mumínkama tyvole!), takže placení za kafe o obědový pauze ve škole už je minulostí. no a největší pecka všech pecek sou moje nový bačkůrky, který vás tímto zdravěj z naší šopovací kafepauzy.
takže už žádný obavy, protože mám svý strážný tygry, co mě tu o temnejch zimních nocích ochráněj. jupijou. no každop dnešek byl dost bombáckou oslavou mýho svátku, za milýho doprovodu mý somálský jmenovkyně se kterou jsme zlikvidovaly (rozuměj snědly) půlku čínský restaurace a pak jsme čoudily za rohem, aby jí nikdo neviděl s cigárem. srandy srandy. a dost poetickym zakončenim dne byla ruská přistěhovalka, co už měla dneska evidentně taky odslaveno, takže nám nadšeně ukazovala svuj ladnej ruskej kotníček s tetovačkou a chlubila se, jak ten hnusnej ornament krásně překryl jméno jejího bejvalýho, zatimco žvejkala vajgl. idylka. a na uplnej konec ještě hodinovej small talk s mym spolubydlícim co nikdy neviděl sníh a jeho motherland holduje ženskejm obřízkám.
jo a teda fanfára ještě jednou, protože mám job a to sice velmi intelektuální, což znamená, že šůruju hajzl v překrásnym bytě s výhledem na záliv a to za nehorázný prachy. vůbec to prostě nemohlo dopadnout líp, protože šéfové bytu jsou super pár aka celebrita a dcerobrita a jsou fakt miláčkovský. no moc mě to teda nesere. včera sem si dala první šichtu, takže nejdřív dvě hodiny u kafe, půjčená knížka hovorů s kubrickem a spoustu rad na přežití v tomhle depreslandu a pak šupky dupky domu rychle zjistit proč mi nepíše muj krátkodobej nájemník a pak hnedka zpátky do centra vyzvednout ztracenýho hocha na nádraží. čimž vás všechny zvu do svýho krutobejváku a v ceně zéro zéro nabízim i chaotickou cestu do baru kterej neznám (takže metalovej pajzl se zlitym finem ve vobleku, co se mu ten den ženil bratr a chudák mlel pátý přes devátý), pak ještě jeden pokus s levnějšim pivem a pak plechovka na vyklidněnym balkóně. jo a taky velká debata o tom, jestli fakt všichni lidi čůraj do vany. já myslim, že jo.
xoxo gossip girl
Žádné komentáře:
Okomentovat