jelikož se pomalu ale jistě stávám řádnou finskou hipsterkou co má starý kolo, velký svetry, křivou ofinu a kytaru, který neladí déčko a to tak, že to nedokáže naladit ani muj profi kalifornskej učitel (což může znít fakt vzrušivě, akorát je ve svejch dvaadvaceti ženatej, což mě nutí se při pozorování veverek na balkóně nostalgicky zamejšlet nad vlastnim milostnym životem), tak sem se rozhodla, že teda jo, blog je to poslední co mi chybí a taky jste to chtěli, tak tady to máte a jestli to nebudete číst, tak bude sekec mazec!
tak nějak sem čekala, že první měsíc prořvu pod peřinou, ale nějakym zázrakem shora je to všechno dost suprácký a řvala sem jenom jednou a to sice druhej den, kdy sem nebyla schopná najít debilní autobusovou zastávku, tak sem šla pobrekávat do lesa, kde sem našla houbu, potkala zajíce a už to všechno bylo zas dobrý. no každopádně sem tady a venku ještě pořád aurinko paistaa, ale já sedim doma a mam se učit na zejtřejší zkoušku, tak místo toho uklízim a píšu tyhle slova. hm.
nevim jak je možný, že všichni lidi co za celou historii lidstva jeli na erasmus vyprávěj o tom, jak se flákali a ušetřili na ajpody a podobný blbosti, protože to prostě neni možný, anebo jeli do nějaký flákozemě jako je třeba španělsko a jenom já sem takovej dement, že sem jela do země šprtů, protože to, co se v tý škole děje a chystá, je fakt erasmáckej trest. nejenom, že tam kydnu sedum hodin denně (a když vylezu, tak zpravidla prší), ale do toho ještě hrotěj nějaký prezentace a podobný hovadiny. sakra, a to sem mohla s nagelovanejma sexoušema pít sangrii na pláži a vyřvávat španělský vodrhovačky. no jo, kdyby-kdyby-píčoviny, budu se holt celej rok drtit, ha!
úplnej začátek byl ale leháro plný nevědomosti blížícího se školo-masakru. kolovejlet na piknik, pláž a challenge v podobě - do tý vody vlezeš, ty pipino - což sem nakonec udělala, ale byla sem asi vteřinu od infarktu, takže baltský moře na konci srpna moc nedoporučuju. stál za to ale zážitek s finskou psychopani, co šla vyvenčit svojí kočku k moři a s hurónskym smíchem jí házela do vody. je to tady samej magor.
jo, co dál... nepálsko-zambijsko-slovensko-českej vejlet na ostrov (takže loď, juhuu), a asi šestihodinovej piknik plnej racků a čumění do vody. yeah. první sauna s finskejma kočičkama, následná večeře na střeše a první párty, kde jsem se dozvěděla všechny drby světa, takže už jsem řádnej místňák, což taky dokazuje fakt, že se dokážu nočnim busem dostat domu, i když nikde neni napsáno jaká bude další zastávka (to je taková specialita týhle pokročilý země. a nejenom, že to nezjistíš v busu, ale nezjistíš to ani na zastávce. pohodex.) jo a taky se mě japonský turistky ptaly na cestu, takže ta-dá, už jsem finkofenka.
teď úkol číslo jedna (což by měla bejt ta zkouška, ale na to prdim) - nenápadně se vmísit do takový megakůl partičky hipstrů z käpyly, což je taková fešácká čtvrť, která je na mým žebříčku helsinskejch čtvrtí na druhym místě hned za kallio, což je takovej špinavej a smradlavej kreuzberg a to já miluju. no anyway. tadle parta sídlí v parku hned vedle kruháče a konečný jedničky, kde maj svuj stáneček a prodávaj kafe a podobný věci, za který se dobře utrácej mý nuzný peníze. no prostě sou dost vystajlovaný, kudrnatý, maj velký brejle a hrajou loutkový divadlo. takže jistě chápeš, že se s nima musim okamžitě kamarádit, což je ale problém, jelikož jsou to asi nejvíc finský lidi, co sem tady zatim potkala, takže nemluvěj a nekamaráděj se. blbý.
no a už mě tlačí svědomí, takže si du udělat další konev překápka (protože kdo nepije překápko, tak je nula) a dám si šrotící sešn.
moi moi!
Žádné komentáře:
Okomentovat