...a to pekelná, protože tady prostě nic takovýho nežije. myslim, že si to prostě kdysi někdo vymyslel, protože nechtěl prezentovat svojí drahou vlast veverkama, kterejch je tu víc než potkanů na palmovce. takže jsem ti chtěla odkrejt tohle velký severský tajemství, aby už bylo jasno. což je venku teda vlastně pořád a taky jsme to dneska řádně oslavili šestihodinovou onlajn zkouškou, která spočívala ve vymejšlení fiktivního klienta (když už němec, tak je snad jasný, že to bude hans!) a následný řešení jeho situace a do toho znova a znova vysvětlování, co to teda je ta sociální exkluze. ale jelikož jsem byla v dost neporazitelný partě v čele s puntičkářskym němečkem, co nám dokonce i uvařil a přines nám na střechu (dobrý místo na brejnstormink) kafe z trafiky, tak očekávám hepyend.
jelikož mý helsinský pátky pomalu ale jistě získávaj nádech tradičních kulturních pátků, tak jsem ani dneska nezanedbala svou hipsterskou povinnost, vzala jsem M a šly sme do kiasma -museum of contemporary art, což je první pátek v měsíci vždycky zadáčo, takže ideální příležitost pro takový nuzáky jako sem já. no teda vůbec nám nevadilo, že půlka toho gigakomplexu byla prázdná, protože i tak sme se společně dostatečně dlouho zvládly divit vystavenejm parukám a videjím o chlupech co padaj do kýble. hm. ale jako asi podobně rozpolcenej zážitek, jako minulej frajdej, kdy sem šla s N do divadla, kde celou dvouhodinovou šou začla malá křehká dívenka ve vínovym dresu svym procítěnym tancem a pak tam vlítla parta mlaďochů se svym hurónskym strýtdencem made in finland co se menuje saiffa a vypadá to asi takhle...
...no a o třetí části nevim jestli umim uplně správně referovat, ale zahrnovalo to spoustu bordelu, videjí z jůtůbu promítanejch uplně po celym prostoru (no né že by to bylo normální divadlo, spíš takovej vyklizenej sklad) a epileptický tance mladejch blonďatejch micinek střídaný pomalym krokem týpka s motorkářskou helmou na hlavě. no nevim, ale úlet každopádně super.
vzhledem k tomu, že sem byla celý odpoledne připoutaná k dnešnímu intelektuálnímu výkonu, tak se žádnej progres s týpkama z kiosku neděje, zato už se skoro kamarádim s dvouma nepálcema na hlaváku, který moc dobře věděj, že na ně už třetí den v řadě čumim jak to na tu kejtru mastěj. no to bys čuměl! a taky mě to pak dycky hraje v hlavě když jedu tim voranžovym metrem asi tři hodiny do tý svý prdele. a tady máš teda video mýho oblíbenýho úseku kulosaari - kalasatama:
jo a jako nemysli, že tady budu kydnout každej večer, ale moudrej člověk ví, že "kdo v pátek nejde na večírek, ten má celej měsíc co žrát" a tak tady tuhnu a vařim, jelikož chci bejt sama sobě dobrou ženou, což se mi zatim vcelku daří. takže čau.
jo a poznatek ze sauny - čárky sou zpátky, holky!
Žádné komentáře:
Okomentovat