v úterý odpo po praxi se scházíme u lodi, stresy, nestíhačky, zapomenutej papír, pokuta (hradí škola) a nástup na loď s výhledem na 17 hodin cesty do švédska. kapacita 2.500, tisíce barů, automatů, tax free shop, sauna, kavárna a SUNDECK. po pár pivech koukáme na fotbal (já koukám na fejsbuk) a jdem spát.
čas příjezdu 10 ráno, ale já vstávám v šest, jelikož pořádnej kus cesty vede mezi švédskejma ostůvkama a to chci vidět. společně s finskym párem čekám až otevře kavárna a pak si střídavě posedávám vevnitř a venku (děsnej vítr) a v kuřárně, kde navazuju kontakt se švédskou babičkou, co mi vypráví o svym životě s anglickym mužem, ale víc o příběhu prozradit nechce, protože je to prej smutný. tak vim akorát, že dlouho žili v honkongu a že ničeho nelituje. po probrání švédský sociální sféry s dvouma milionama důchodců a mym vyprávěnim o praze se loučíme a děkujeme si za hezký povídání. sem dojatá a jdu budit spolubydlící, protože stockholm se blíží.
vylejzáme lehce po desátý, smějem se a já ukazuju na všechno možný, jak malý dítě a řvu. dostali sme fejsbukovej typ na stockholmskou hipsterčtvrť a s myšlenkou na kávu se tam vydáváme. o detaily na ulicích neni nouze a že chybí slunce nám nevadí.
po procházce objevujem rozkošnou kavárnu s jedinym stolečkem venku. to je naše! vcházíme dovnitř a s pohledem na hromadu napečenejch dobrůtek chválim všechno možný místnímu panu šéfovi. chvíli si povídáme "odkud ste, co tady, mam kamarády v čechách, tak sem byl v praze sedumkrát, nekecej, dáme si dvě kávy". nabíráme si snídani a venku koukáme po švédech a opakujem to, co řikaj a hodně se tomu smějem. po velkym uspokojení arašídovo-čokoládovym šílenstvym vyrážíme dál, jelikož máme jenom šest hodin a nestihnout loď by bylo hodně pitomý.
brouzdáme hipstr čtvrtí a objevujem tohle místo, kde se proti nám řítí asi dvacet blonďatejch (jak jinak) holek s kapitánskejma čepicema. maturita? asi jo. děsně řvou a každá má v ruce lahev šampaňskýho (znovu opakuju, že je ještě pořád dopoledne). nechápeme a jdeme dál, po dřevěnejch schodech směrem k centru.
hodně podivný křižovatkomísto.
procházíme starym městem, berem ty nejmenší uličky a najednou slyšíme bubny a děla (nekecam). co se proboha děje? zrychlíme a snažíme se zjistit co to je za blázinec.
PAN KRÁL MÁ NAROZENINY! hahahah, vedle paláce je asi miliarda lidí, kapela, průvod s koněma a někde prej i sám pan král. hezky sme si to načasovali.
trochu se ztrácíme, ale to nevadí. chodíme kolem vody, zahejbáme do ulic a vynořujem se někde u poloostrovu, kde jestli to dobře chápu je i lovecká ohrada (řekne se to tak? jakože se tam dá lovit. a v řece se dá rybařit a most je obsypanej chlápkama s prutama, který se do sebe zamotávaj a chlápci zuřej, že přijdou o žížaly.)
na poloostrově objevujem tohle, další hřbitov a míříme dál směrem k centru a nakoupit, jelikož náš čas se krátí.
v neskutečně předraženym supermarketu si kupujem na večer limošku, bagety, já pak s velkym nadšenim krevetovou pomazánku s koprem a pak ještě náhodně vybíráme nějakou tradiční šílenost, což je mazací sýr s vanilkou, je to ale slaný a fakt divný, ale obal to má parádní, takže je všechno v pořádku.
vracíme se centrem, protože si chceme ještě trochu projít to ranní supermísto, což je dobrej nápad, jelikož objevujeme vyfešákovanej sekáč (kde mi ale nic neni) a v hlavní ulici narážíme na kebab místo, kde si na rychlocestu k lodi berem dva falafely a u pokladny zjišťujem, že je na ně akce a tak místo 100 korun platíme dohromady 50. jupí. celý ušmudlaný od omáček pak mazáme k lodi, kde s luxusnim pětiminutovym předstihem pípáme kartičkama a sme šťastný, že to dobře dopadlo.
cigáro na palubě a jdem si trošku lehnout. bolavý nohy a žízeň po kafi, malá kajuta a haruki murakami.
po cestě zpátky kromě rozkošnejch domečků na zelenejch ostrůvcích i pár těhle zvláštních. jsou na nich šedobílý mrtvý stromy posázený stovkama hnízd a černejma ptákama všude okolo. ale bylo jich dohromady asi jenom šest.
sme spokojený. takhle.
večer zase pár piv a brzo spát. ráno kafe s výhledem na otevřený moře a sbohem kajuto a děkujeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat